Poslední aktualizace 07.10.2022
Přehled nejdůležitějších novinek v legislativě BOZP
• zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů – č. 205/2015 Sb. (od 1.10.2015), č. 202/2017 Sb. (od 1.11.2017), č. 181/2018 Sb. (od 1.10.2018), č. 366/2019 Sb. (od 1.6.2020), č. 285/2020 Sb. (od 30. 7. 2020, 1. 1. 2021)
• zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů – novela č. 267/2015 Sb. (od 1.12.2015), č. 202/2017 Sb. (od 1.11.2017), č. 205/2020 Sb. (od 1.5.2020) – kategorizace prací, odborné hodnocení, zacházení s chemickými látkami a směsi, výkon státního zdravotního dozoru na úseku ochrany zdraví při práci a pracovnělékařských služeb, přestupky
• zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách – novela č. 167/2012 Sb., č.47/2013 Sb., č. 82/2015 Sb., č. 202/2017 Sb., č. 205/2020 Sb.
• nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů – č. 41/2020 Sb. (implementace Směrnic EP a Rady EU, § 18 – kontrolovaná pásma, § 25 – pracovní poloha nebo fyzická zátěž u kategorie druhé – odborné
hodnocení, úprava přílohy č. 2 – účinná od 1.3.2020, č. 467/2020 Sb. – implementace Směrnice Komise 2020/739 ze dne 3.6.2020, kterou se mění příloha III Směrnice EP a Rady 2000/54/ES, pokud jde o zařazení SARZ-CoV-2 na seznam biologických činitelů – úprava přílohy č. 7 část A – seznam biologických činitelů, část B požadavky na pracoviště zdravotnického a veterinárního zařízení, úprava přílohy č. 10 tabulka č. 2 – ukládání pracovních oděvů a požadavky na počet umyvadel a sprch podle míry znečištění při práci – účinná od 24. 11. 2020, č. 195/2021 Sb. – implementace evropských směrnic (2019/1831, č. 2019/983) – úprava § 38 odst. 3 – jiná zařízení, kde dochází k nezáměrné expozici biologickým činitelům
• nařízení vlády č. 508/2021 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě nákladů na výživu pozůstalých podle pracovněprávních předpisů (zvýšení o 1,3 % + 300 Kč) – od 1.1.2022
pokračování a více informací ZDE
Novinky v zákoně č. 258/2000 Sb. po 1. 5. 2020 – zákon č. 205/2020 Sb. – oblast BOZP
§ 37
(3) Zaměstnavatel v žádosti o zařazení práce do kategorie uvede
a) označení práce,
b) název a umístění pracoviště, kde je daná práce vykonávána,
c) výsledky hodnocení expozice fyzických osob vykonávajících danou práci jednotlivým rozhodujícím faktorům pracovních podmínek v charakteristické směně včetně doby trvání této expozice,
d) délku směny; u vícesměnného provozu režim střídání směn,
e) návrh kategorie, do které má být práce zařazena,
f) počet zaměstnanců vykonávajících danou práci, z toho počet žen,
g) opatření přijatá k ochraně zdraví zaměstnanců vykonávajících danou práci
a připojí k žádosti protokoly o měření nebo vyšetření faktorů pracovních podmínek podle § 38 odst. 1 nebo protokol o odborném hodnocení podle § 38 odst. 2, pokud bylo provedeno toto hodnocení provedeno.
(4) Zaměstnavatel je povinen neprodleně oznámit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví práce, které zařadil do druhé kategorie, a předložit údaje uvedené v odstavci 3 písm. a) až d), f) a g) a dále protokoly o měření nebo vyšetření rizikových faktorů pracovních podmínek provedeném podle § 38 odst. 1 nebo protokol o odborném hodnocení podle § 38 odst. 2, pokud bylo toto hodnocení provedeno.
§ 38
(1) Měření a vyšetření pro účely zařazení prací do druhé, třetí nebo čtvrté kategorie nebo změn zařazení prací do těchto kategorií, která jsou potřebná k hodnocení rizik, může zaměstnavatel provést jen prostřednictvím držitele osvědčení o akreditaci nebo držitele autorizace (§ 83c) k příslušným měřením nebo vyšetřením, je-li pro obor měření nebo vyšetřování autorizace nebo akreditace právními předpisy upravena, pokud není sám takto kvalifikovaný.
Pro rizikové faktory fyzická zátěž nebo pracovní poloha může zaměstnavatel zařadit práce do druhé kategorie též na základě odborného hodnocení provedeného držitelem autorizace k vyšetření v oboru fyziologie práce podle § 83a odst. 1 písm. i). Protokol o odborném hodnocení musí obsahovat údaje o charakteru práce, místu výkonu práce, době výkonu práce, směnnosti, informace o manipulovaném materiálu, režimu práce, přestávkách na jídlo a oddech v průběhu konání práce, používaném nářadí, pohlaví zaměstnanců a jejich rotaci na …
pokračování a více informací ZDE
Změny v oblasti pracovnělékařských služeb – § 82 zákona č. 258/2000 Sb., § 54, 57 zákona č. 373/2011 Sb.
§ 82 odst. 2 písm. o):
Krajské hygienické stanicí náleží:
o) vykonávat státní zdravotní dozor nad plněním povinnosti zaměstnavatele zajistit pracovnělékařské služby a povinnosti poskytovatele pracovnělékařských služeb provádět pracovnělékařské prohlídky uložené zvláštním právním předpisem (zákon č. 373/2011 Sb.)
§ 92h – Přestupky na úsek ochrany zdraví při práci a zajištění pracovnělékařských služeb:
(1) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba jako zaměstnavatel se dopustí přestupku tím, že
a) nesplní povinnost ke kategorizaci prací podle § 37 odst. 2 nebo 5 nebo povinnost podle § 38 odst. 2 nebo 3,
(4) Fyzická, právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba jako zaměstnavatel se dopustí přestupku tím, že v rozporu se zákoníkem práce na úseku ochrany zdraví při práci
i) neposkytne zaměstnanci osobní ochranný pracovní prostředek, mycí, čisticí a dezinfekční prostředky nebo ochranné nápoje nebo mu poskytne osobní ochranný pracovní prostředek, který nesplňuje stanovený požadavek,
(7) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba jako zaměstnavatel se dopustí přestupku tím, že v rozporu se zákonem o specifických zdravotních službách
g) nezajistí pro zaměstnance nebo uchazeče o zaměstnání pracovnělékařské služby, nebo
h) nevede dokumentaci o pracovnělékařských službách podle vyhlášky o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče.
Pokuta ve výši do 500.000 Kč.
(8) Poskytovatel pracovnělékařských služeb se dopustí přestupku tím, že
a) nesdělí zaměstnavateli údaj podle § 39 odst. 3, nedodrží podmínky pro odběr biologického materiálu, nebo
b) neprovede pracovnělékařskou prohlídku v rozsahu stanoveném vyhláškou o pracovnělékařských službách a některých druzích …
pokračování a více informací ZDE
Zákon č. 250/2021 Sb., o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení a o změně souvisejících zákonů
Důvody:
– nedostatečné vyjasnění působností ve vztahu k předpisům určeným pro regulaci vnitřního trhu
– nesoulad současné právní úpravy s rozvojem nových technických předpisů
– přijetí nové právní úpravy v oblasti uvádění výrobků na trh, kterou byly transponovány předpisy ES – zákon č. 22/1997 Sb.
– přijetí zákona č. 124/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 174/1968 Sb. – odlišný vývoj úprav požadavků pro různé rezorty – rozdělení původních vyhlášek ČÚBP a ČBÚ
– vznik nesourodých systémů, který se stal překážkou pro přenositelnost osvědčení
Cíl nové právní úpravy
– zakotvení nové moderní úpravy problematiky bezpečnosti provozu VTZ v českém právním prostředí,
– vyjasnění postavení kontrolních orgánů – SÚIP a tzv. pověřené organizace (v současnosti TI ČR),
– sjednocení předpokladů a požadavků kladených na způsobilost
– odlišit odbornou způsobilost a zvláštní odbornou způsobilost při činnostech na VTZ,
– jednotné stanovení podmínek pro vybraná nebezpečná zařízení a harmonizovat technické požadavky na jejich bezpečnost pro všechny členské státy,
– vymezit technická zařízení včetně požadavků na jejich bezpečnost při provozu a stanovit postup jejich ověřování při uvedení do provozu, a to po celou dobu jejich provozu, stanovit práva a povinnosti právnickým a fyzickým osobám k zajištění bezpečnosti provozu těchto technických zařízení při jejich uvedení do provozu, při jejich používání a při jejich trvalém vyřazení z provozu, stanovit kompetentní orgán (organizaci) k provádění činností při ověřování stavu bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení, které byly vykonávány organizací státního odborného dozoru podle dosavadních právních předpisů, zajistit provoz zařízení neohrožující bezpečnost práce
– vymezit povinnost hlášení vzniku havárie OIP (škoda na majetku vyšší než 5 000 000 Kč
– zavedení veřejně přístupné evidence veřejně odborně způsobilých PO a PFO a FO
Dopad nové právní úpravy VTZ
– zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů
– zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci – § 10, 10a, 11, 20, 21 a další
Účinnost od 1. 7. 2022
Nařízení vlády č. 390/2021 Sb., o bližších požadavcích na osobní ochranné pracovní prostředky, mycí, čisticí a dezinfekční prostředky
Důvod:
– transpozice směrnice Komise (EU) 2019/1832 ze dne 24.10.2019, kterou se mění příloha I, II, III směrnice Rady 89/656/EHS
– změnou směrnice 89/656/EHS poskytnout v přílohách I, II, III návody, jejichž cílem je usnadnit a podpořit výběr přiměřených osobních ochranných pracovních prostředků pro příslušná rizika, aktivity a resorty,
– Zajistit soulad s klasifikací rizik uvedenou v nařízení (EU) 2016/425 a typy osobních ochranných pracovních prostředků uvedených v nařízení (EU) 2015/425
– Proč nebylo možné novelizovat nařízení vlády č. 495/2001 Sb., kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků?
– NV č. 495/2001 Sb. bylo vydáno na základě zmocnění podle § 133a odst. 6 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 155/2000 Sb. V souladu s přechodným ustanovením § 394 písm. a) ZP se podle tohoto NV postupuje do vydání prováděcího právního předpisu k provedení § 104 odst. 6 ZP. V případě změny tedy nebylo možné NV č. 495/2001 Sb. novelizovat.
– § 104 odst. 6 ZP: „Vláda stanoví nařízením bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků a ochranných nápojů.“
OOPP pro účely tohoto NV nejsou:
– běžné pracovní oděvy a obuv, které nejsou určeny k ochraně zdraví zaměstnanců před riziky (§ 101 odst. 1 ZP) a které nepodléhají při práci mimořádnému opotřebení nebo znečištění,
– výstroj a vybavení záchranných sborů a služeb vykonávajících činnost podle zvláštních právních předpisů (vyhláška č. 247/2001 Sb., vyhláška č. 447/2001 Sb.)
– speciální osobní ochranné prostředky používané v ozbrojených silách ČR, Vojenské policii, Vojenském zpravodajství nebo bezpečnostních sborech,
– výstroj a vybavení používané při provozu na pozemních komunikacích (zákon č. 361/2000 Sb.),
– sportovní výstroj a vybavení,
– prostředky určené pro sebeobranu, prostředky pro zjišťování a signalizování rizik a škodlivin na pracovišti.
§ 3
1) Osobní ochranné pracovní prostředky musí
a) být po dobu používání účinné proti vyskytujícím se rizikům a jejich používání nesmí představovat další riziko,
b) odpovídat podmínkám na pracovišti,
c) být přizpůsobeny fyzickým předpokladům jednotlivých zaměstnanců,
d) respektovat ergonomické požadavky a zdravotní stav zaměstnanců.
2) Tam, kde přítomnost více než jednoho rizika vyžaduje, aby zaměstnanci používali současně více osobních ochranných pracovních prostředků, musí být tyto osobní ochranné pracovní prostředky vzájemně slučitelné.
3) Zaměstnanec musí být s používáním osobního ochranného pracovního prostředku prokazatelně seznámen. Používání osobního ochranného pracovního prostředku více zaměstnanci je možné pouze v případě, že byla učiněna opatření, která zamezí ohrožení infekčními onemocněními.
4) Způsob, podmínky a dobu používání osobního ochranného pracovního prostředku stanoví zaměstnavatel na základě četnosti a závažnosti vyskytujících se rizik, charakteru a druhu práce a pracoviště a s přihlédnutím k vlastnostem tohoto osobního ochranného pracovního prostředku.
5) Osobní ochranný pracovní prostředek se přiděluje zaměstnanci vždy, jestliže u původního skončila jeho výrobcem stanovená životnost, ztratil svoje funkční vlastnosti nebo účinnost proti vyskytujícím se rizikům anebo jeho používání představuje další riziko.
§ 4
1) Při určování rizik pro výběr a použití osobního ochranného pracovního prostředku zaměstnavatel postupuje zejména podle přílohy č. 1 k tomuto nařízení, přičemž vychází z vyhledání a vyhodnocování rizik (§ 102 zákoníku práce).
2) Při výběru osobního ochranného pracovního prostředku zaměstnavatel postupuje zejména podle příloh č. 2 a 3 k tomuto nařízení.
§ 5
1) K předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění poskytne zaměstnavatel zaměstnanci dezinfekční prostředky. Za dezinfekční prostředek se považuje též ochranná mast s dezinfekčním účinkem
2) Zaměstnanci, kteří přichází do styku s látkami, jež mohou způsobit podráždění pokožky nebo znečištění zaměstnance, poskytne zaměstnavatel podle druhu látky mycí a čisticí prostředky, případně regenerační krémy a masti. Druhy prací z hlediska znečištění a doporučená množství mycích a čisticích prostředků jsou uvedeny v příloze č. 4 k tomuto nařízení. V případě, že je mycí nebo čisticí prostředek trvale dostupný v sanitárních zařízeních pracoviště, příloha č. 4 k tomuto nařízení se pro tento mycí a čisticí prostředek nepoužije; to neplatí pro textilní ručníky poskytované zaměstnanci, který vykonává práci velmi nečistou nebo práci nečistou podle části I. přílohy č. 4 k tomuto nařízení.
3) § 6
4) Nařízení vlády č. 495/2001 Sb., kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků, se zrušuje.
5) § 7
6) Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. listopadu 2021.
Poslední aktualizace 07.10.2022
