Aktuality

VII. zasedání ÚV ČMOSA ve VZ Měřín

13. - 14. října 2015 se konalo VII. zasedání ÚV ČMOSA ve VZ Měřín, z nějž přinášíme několik fotografií.








Analýza: Vývoj míry inflace v roce 2015 a její prognóza na rok 2016

Analýza vypracovaná Oddělením makroekonomických analýz a prognóz ČMKOS je k přečtení na stránkách ČMKOS.

Stanovisko ČMKOS k návrhu státního rozpočtu na rok 2016 a odhad vývoje ekonomiky

Analýza vypracovaná Oddělením makroekonomických analýz a prognóz ČMKOS je ke stažní na stránkách ČMKOS.

Konec levné práce v ČR

ČMKOS chce podpořit a motivovat odboráře, kteří budou vyjednávat růst mezd pro rok 2016. Svolal proto 16. září do Prahy velký manifestační mítink odborů pod heslem „Konec levné práce v ČR“.
Chce velmi důrazně nejen zaměstnavatelům, ale i široké veřejnosti dokázat, že mzdový vývoj v ČR začíná být vážným ekonomickým problémem.

Záznam manifestačního mítinku - na Youtube naleznete zde.

Vítězství pro občany, vítězství pro lidské právo na vodu!

Další milník pro lidské právo na vodu.

Dnešním hlasováním Evropský parlament požaduje, aby Evropská komise předložila konkrétní legislativní návrhy k uznání lidského práva na vodu a sanitární opatření, tak jak to definuje OSN.

Celý dokument k přečtení zde.

MINIMÁLNÍ A ZARUČENÁ MZDA

Na základě tripartitních jednání, rozhodla vláda ČR o zvýšení minimální a zaručené mzdy.

Od 1.ledna 2016 bude
- minimální mzda činit na hodinu 58,70 Kč nebo měsíčně 9 900 Kč;
- zaručená mzda činit:

v Kč na hodinu		v Kč na měsíc
 58,70			 9 900
 64,80			10 900
 71,60			12 100
 79,00			13 300
 87,20			14 700
 96,30			16 200
106,30			17 900
117,40			19 800

- sazba minimální mzdy při omezené pracovním uplatnění zaměstnance bude činit na hodinu 55,10 Kč nebo 9 300 Kč měsíčně;
- sazba zaručené mzdy při omezené pracovním uplatnění zaměstnance bude činit:

v Kč na hodinu		v Kč na měsíc
 55,10			 9 300
 60,90			10 300
 67,20			11 300
 74,20			12 500
 81,90			13 800
 90,50			15 300
 99,90			16 800
110,30			18 600

Jan Košta
zaměstnanec K ČMOSA

Novela zákoníku práce zákon č. 205/2015 Sb.

Dne 17. srpna 2015 v částce 83 Sbírky zákonů ČR po číslem 205/2015 Sb. byla vyhlášena novela zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, která upravuje zejména problematiku odškodňování pracovních úrazů. Novelou došlo také ke zrušení zákona č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, který nikdy nenabyl účinnosti. Zákon také nově stanoví způsoby zrušení dohody o provedení práce obdobně jako je tomu v případě dohody o pracovní činnosti. Podle nové právní úpravy odborové organizace a organizace zaměstnavatelů se budou považovat za veřejně prospěšné právnické osoby, což bude mít pozdější vliv na daňové úlevy těchto subjektů. Dalším pozitivum přinesla tato úprava v podobě příspěvku státu pro odbory a zaměstnavatele na vyjednávání na republikové a krajské úrovni. Tato novela nabyde účinnosti dnem 1. 10. 2015.

Zavedení tzv. kurzarbeitu novelou zákona o zaměstnanosti zákonem č. 203/2015 Sb.

V částce 83 Sbírky zákonů ČR byla vyhlášena pod číslem 203/2015 Sb. také novela zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, která upravuje mimo jiného i zavedení příspěvku v době částečné nezaměstnanosti, tzv. kurzarbeitu. Toto opatření by mělo zaměstnancům firem, které pro ně dočasně nebudou mít práci, zajistit po dobu výpadku příjem ve výši nejméně 70 % mzdy, zaměstnavatel bude hradit 50 % a stát dalších 20 %. O státní příspěvek bude nutné, aby zaměstnavatel požádal vládu, která bude každou jednotlivou žádost schvalovat. Dále dojde touto novelou také k sjednocení pravidel pro vyplácení podpory v nezaměstnanosti. Účinnost novely je stanovena od 1. 10. 2015 s výjimkou dvou ustanovení, která nabyla účinnosti již dnem vyhlášení.

Práce přesčas

Problematika práce přesčas je stále aktuální téma. Někteří zaměstnavatelé a to bohužel i v rámci rezortu MO, postupují při nařizování, realizaci a mzdovém (platovém) ohodnocení práce přesčas nesprávně, v rozporu s platnými právními předpisy. V některých případech je tomu tak z neznalosti, ale v řadě případů i zcela vědomě s cílem snižovat náklady vynaložené na práci přesčas a to i za cenu porušení zákoníku práce, popř. dalších obecně závazných právních předpisů. Na mzdu (plat) za práci přesčas je za podmínek stanovených zákonem právní nárok, proto je s podivem, že případné úspory mzdových (platových) prostředků dosažené porušením zákona (např. nařizováním náhradního volna zaměstnancům a nerealizováním dohody s nimi) jsou následně často využívány zcela subjektivně při poskytování odměn vybranému okruhu zaměstnanců.

Kompletní čánek k přečtení naleznete zde. .

Možnost opuštění pracoviště (pracovišť) zaměstnavatele při přestávce na jídlo a oddech

V poslední době se množí dotazy ohledně toho, zda při přestávce na jídlo a oddech lze opustit pracoviště zaměstnavatele. K této problematice lze sdělit následující:
Přestávka na jídlo a oddech je dobou odpočinku, která ve smyslu § 78, odst. 1, písmena b) zákoníku práce není pracovní dobou. Na základě toho se podle § 88 odst. 4, zákoníku práce tato doba nezapočítává do pracovní doby a zaměstnanec nemusí v tuto dobu setrvávat na pracovišti (pracovištích) zaměstnavatele, ani na místě zaměstnavatelem stanoveném. Zaměstnanec musí ovšem dodržet určenou dobu odpočinku (časové vymezení přestávky na jídlo a oddech). Pokud by ale zaměstnavatel požadoval na zaměstnanci setrvání na pracovišti bylo by nezbytné postupovat podle druhé věty § 88 odst. 1 zákoníku práce a tuto dobu započítat v souladu s § 78 odst. 1 písm. a) do pracovní doby.
Za pracoviště pro tyto účely se považuje obvykle to co je sjednáno jako místo výkonu práce v pracovní smlouvě (v podstatě místo či souhrn míst kde působí zaměstnavatel).
V případě bezpečnostní přestávky může zaměstnanec opustit pracoviště bez souhlasu zaměstnavatele pouze v případě, že se bezpečnostní přestávka časově kryje s přestávkou na jídlo a oddech.

Jan Košta
pracovník K ČMOSA

Stránky

Přihlásit se k odběru RSS - Aktuality