Součinnost zaměstnavatelů a odborů

I když se v této oblasti v posledních létech mnohé mění k lepšímu, stále je ještě nezbytné řadu věcí zlepšovat. Je smutné, když o této problematice nemají alespoň rámcový přehled zaměstnavatelé, nebo příslušné statutární orgány. Je ale zoufalé, když problematiku součinnosti zaměstnavatelů a odborů neznají v potřebném rozsahu ani příslušní odborní zaměstnanci zaměstnavatele, kteří mají tyto záležitosti z titulu výkonu své funkce na starosti (např. personalisté, „plataři“ či „mzdáři“, zaměstnanci řešící problematiku BOZP, příslušní vedoucí zaměstnanci apod.).
V této stati nechci v žádném případě řešit jakýsi manuál součinnosti zaměstnavatelů a odborů. Chci jen upozornit na některé nedostatky způsobené neznalostí zákona, popř. možná i úmyslné ignorování obecně platných právních předpisů popř. kolektivních smluv apod. které způsobují porušování zákona v neprospěch zaměstnanců.
Stále se ještě stává, že někteří zaměstnavatelé, statutární orgány, vedoucí zaměstnanci a bohužel i příslušné odborné orgány zaměstnavatele nevědí, co mají zaměstnavatelé s odborovými organizacemi projednávat, o čem jsou povinni odborové orgány informovat popř., v jakých otázkách mají odbory právo spolurozhodovat. Někteří zaměstnavatelé neznají ani základní zásady kolektivního vyjednávání a nevědí nic o právní závaznosti kolektivních smluv. Neznají povinnosti vyplývající jim v tomto směru ze zákoníku práce, zákona o státní službě a ostatních obecně závazných právních předpisů, popř. platných kolektivních smluv či kolektivních dohod.
Nedostatky v součinnosti zaměstnavatele a odborů se vyskytují bohužel i v rámci rezortu MO a to jak u některých součástí (útvarů, zařízení, agentur) organizační složky státu, tak u některých příspěvkových organizací či státních podniků. Naopak ale jsou i součásti, organizace a podniky, kde součinnost s odbory probíhá velmi dobře a je vzájemným přínosem.
ÚV ČMOSA, Kancelář ČMOSA a příslušné orgány MO se průběžně snaží ve vzájemné spolupráci stav v této oblasti postupně zlepšovat, ať již v rámci rezortních předpisů, kolektivních smluv a dohod, jejich pravidelným vyhodnocováním či osvětovou činností v rámci školení pro odbory i zaměstnavatele apod. Stále je ale co napravovat. Je ovšem nutno, aby se do tohoto procesu aktivně zapojily i jednotlivé základní organizace působící v rámci příslušných organizačních celků. Sami by měly znát své pravomoci a zásady součinnosti se zaměstnavatelem a zásady kolektivního vyjednávání (na to jsou ČMOSA průběžně připravovány). Nesmí se bát si o naplnění součinnostních povinností zaměstnavatele říci, popř. na jejich neplnění např. cestou ČMOSA upozornit. Musí rovněž vyhodnocovat plnění kolektivních smluv a dohod objektivně a podle skutečnosti.
Pro ČMOSA i MO je složité odhalovat a napravovat nedostatky na které se neupozorní („není žalobce, není soudce“). Často zjišťujeme až při osobním jednání fatální neznalost či nedbalost některých statutárních orgánů, vedoucích zaměstnanců či příslušných odborných orgánů. Přitom takové signály od příslušných základních organizací často chybí. Proto je někdy velmi složité sjednat nápravu.
Chápeme složitost a náročnost činnosti většinou dobrovolných odborových orgánů v rámci jednotlivých organizačních celků. Nelze ale současně vyžadovat na ČMOSA nápravu nedostatků a přitom podepsat „vzornou úroveň“ spolupráce s vedením v dokumentu zasílaném MO. Pokud mají ZO ČMOSA oprávněné požadavky musí je označit a vyslovit!
Na závěr můžeme uvést i exemplární případy nezákonného vměšování zaměstnavatele (statutárního orgánu) do odborové činnosti. Bohužel se stalo v rámci našeho rezortu i to, že statutární orgán mluvil příslušné základní organizaci do toho kdo má či nemá být předsedou či členem závodního výboru, koho má zvát na členské schůze a podobně. Bohužel se stává i to, že příslušný vedoucí zaměstnanec (velitel, ředitel) zabrání vzniku základní organizace v rámci své působnosti důrazným sdělením zaměstnancům, že odbory v rámci jemu svěřené součásti nechce. To vše je samozřejmě nepřípustné a dokladuje to, že v budoucnosti je potřeba, jak to již delší dobu požadujeme „velitelské orgány“ pravidelně školit o součinnosti s odbory, právech a povinnostech odborů a povinnostech „velitelských orgánů“ při spolupráci s odbory.

Jan Košta
pracovník Kanceláře ČMOSA

Tags: