BOZP

Úraz dočasně přiděleného zaměstnance u zaměstnavatele-uživatele

Dotaz:
Zaměstnanci, který k nám byl dočasně přidělen k výkonu práce, se stal pracovní úraz. Které všechny úkony jsme jako zaměstnavatel–uživatel v takovém případě provést?
Odpověď:
Pokud dojde k pracovnímu úrazu dočasně přiděleného zaměstnance agentury práce na pracovišti zaměstnavatele - uživatele, je zaměstnavatel – uživatel v takovém případě povinen:

  • vyšetřit příčiny a okolností pracovního úrazu, a to za účasti úrazem postiženého zaměstnance, svědků a za účasti odborové organizace a zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,
  • bez vážných důvodů neměnit stav na místě úrazu do doby objasnění příčin a okolností vzniku pracovního úrazu,
  • bez zbytečného odkladu uvědomit zaměstnavatele (agenturu práce) úrazem postiženého zaměstnance,
  • umožnit zaměstnavateli – agentuře práce účast na objasnění příčin a okolností vzniku pracovního úrazu,
  • seznámit zaměstnavatele – agenturu práce s výsledky objasnění vzniku pracovního úrazu,
  • provést záznam do evidence v knize úrazů v rozsahu stanoveném v § 2 nařízení vlády č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu.

Hlášení ohledně vzniklého pracovního úrazu příslušným orgánům a institucím, vyhotovení záznamu o úrazu, odeslání záznamu o úrazu příslušným orgánům a institucím a samotné odškodnění pracovního úrazu a jednání s příslušnou pojišťovnou provede zaměstnavatel – agentura práce.

Zpracoval : J.Hahn, dne 23.11.2016

NOVINKY legislativy v oblasti BOZP

Upozorňujeme na novinky legislativy v oblasti BOZP v měsíci září 2016 :

- vyhláška (Ministerstva obrany) č. 286/2016 Sb., kterou se mění vyhláška č. 301/2013 Sb., o stanovení způsobu zevního označení Vojenské policie a vojenských policistů, vzoru služebního průkazu a barevného provedení a označení dopravních a speciálních prostředků Vojenské policie
účinnost : od 20. 9. 2016

- vyhláška (Ministerstva obrany) č. 287/2016 Sb., o rozsahu a způsobu poskytování proviantních a výstrojních náležitostí vojáků v záloze ve službě
účinnost : od 5. 9. 2016

Zpracoval : J. Hahn,14.9.2016

Kousnutí klíštětem jako pracovní úraz?

Je období letních měsíců, letní teploty, místy dešťové přeháňky a to znamená, že dochází k vyššímu výskytu klíšťat. Proto zařazujeme jako velice aktuální článek týkající se kousnutí klíštětem.

Dotaz:

Náš zaměstnanec, který pracoval v lese, zjistil přisáté klíště a obvodní lékař (smluvní lékařka pracovního lékařství měla dovolenou) mu vystavil neschopenku a vyznačil pracovní úraz. Po léčení antibiotiky a následných testech byl výsledek vyšetření na boreliózu negativní. Má zaměstnanec nárok na odškodnění jako za pracovní úraz, když se poškození zdraví neprokázalo?

Odpověď:

Podle definice pojmu pracovní úraz (§ 271k zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce) je pracovním úrazem poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, ke kterému došlo nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Pracovním úrazem není tedy jen tělesné zranění, které nastalo nezávisle na vůli poškozeného nenadálým zevním násilím, nýbrž vůbec porušení zdraví, k němuž došlo nezávisle na vůli poškozeného, jestliže toto porušení zdraví bylo způsobeno zevními vlivy, které jsou svou povahou krátkodobé.

Zkoumání existence tzv. úrazového děje je pak tedy rozhodujícím momentem pro posouzení, zda došlo či nedošlo k pracovnímu úrazu. V daném případě podle mého názoru jde jednoznačně o pracovní úraz, neboť zde došlo nezávisle na vůli zaměstnance k jeho poškození zdraví. Zde není třeba prokazovat boreliózu, stačí onen úrazový děj, kdy došlo ke kousnutí klíštětem, klíště bylo odstraněno a lékař uznal za vhodné nasadit léčbu antibiotiky. V praxi se za pracovní úraz považuje i např. úpal zaměstnance a ten také nemusí mít další následky. Kousnutí klíštětem je běžný pracovní úraz zaměstnanců v lesnictví a zahradnictví.

Zpracoval : J.Hahn, dne 11.8.2016

NOVINKY legislativy v oblasti BOZP

Upozorňujeme na novinky legislativy v oblasti BOZP v letních měsících roku 2016 :

- zákon č. 147/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů
účinnost : od 1. 7. 2016

- nařízení vlády č. 217/2016 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací
účinnost : od 30. 7. 2016

- zákon č. 45/2016 Sb., zákon o službě vojáků v záloze
účinnost : od 1. 7. 2016

- zákon č. 46/2016 Sb., zákon, kterým se mění zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů
účinnost : od 1. 7. 2016

- zákon č. 47/2016 Sb., zákon, kterým se mění zákon č. 585/2004 Sb., o branné povinnosti jejich zajišťování (branný zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
účinnost : od 1. 7. 2016

Zpracoval : J.Hahn,18.7.2016

Přestávky při práci na PC

Podle nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci je práce se zobrazovací jednotkou zařazena do kategorie prací se zrakovou zátěží. V ustanovení § 35 citovaného nařízení vlády jsou pro všechny vyjmenované práce v riziku zrakové zátěže stanoveny minimální opatření k ochraně zdraví při práci. Podle citovaného ustanovení musí být práce se zrakovou zátěží v zájmu omezení jejího nepříznivého vlivu na zdraví zaměstnance přerušována bezpečnostními přestávkami v trvání 5 až 10 minut po každých 5 hodinách nepřetržité práce nebo musí být zajištěno střídání činností nebo zaměstnanců.
Tyto bezpečnostní přestávky se na rozdíl od pracovních přestávek na jídlo a oddech podle § 88 odst. 1 věta první zákoníku práce započítávají do pracovní doby a poskytuje se za ně náhrada mzdy nebo platu. Účelem bezpečnostních přestávek by měla být především změna polohy těla, aby si zaměstnanec mohl narovnat páteř, dále procvičení prstů u rukou a v neposlední řadě odpočinek očím. Nakonec není vyloučeno, že zaměstnanec bude po dobu bezpečnostní přestávky vykonávat jinou práci. Bezpečnostní přestávka není přestávka na jídlo a oddech, která je v pravém slova smyslu volnem zaměstnance. Bezpečnostní přestávka je nedílnou součástí pracovní doby, ale jejím účelem je zajistit vhodnou organizací práce zaměstnanci, aby po stanovenou dobu přestávky nebyl exponován riziku. Za nařizování a dodržování bezpečnostních přestávek stejně jako za dodržování pracovní doby vůbec odpovídají jednotliví vedoucí zaměstnanci zaměstnavatele.

Harvestorové technologie v lesnictví a bezpečnost práce

Harvestorové technologie těžby dříví představují v současné době v těžbě a dopravě dříví v lesnictví vrchol moderních technologií a jsou neoddělitelnou součástí trvale udržitelného hospodaření v lesích. Počty harvestorů v lesích ČR každý rok výrazně narůstají. Podívejme se tedy na tyto stroje z hlediska bezpečnosti práce.

Celý článek si můžete přečíst zde

„Kurzarbeit“ a BOZP

Poslední dobou je zmiňován německý termín „kurzarbeit“ (neboli „částečná zaměstnanost“). Jaký vliv by to mělo na bezpečnost a ochranu zdraví při práci?

Celý článek si můžete přečíst zde

Co nového v BOZP 1. ledna 2016?

Je všeobecně známo, že II. pololetí roku 2015 přineslo řadu změn v oblasti BOZP. Tento článek nabízí přehled právních předpisů týkajících se BOZP, které již krátkou dobu platí, a informuje i o těch teprve připravovaných.

Celý článek si můžete přečíst zde

UPOZORNĚNÍ na novou legislativu BOZP

Je konec roku 2015 a tudíž Vás chceme upozornit na novou legislativu, která se dotýká oblasti BOZP :

1) Vyhláška č. 338/2015 Sb., kterou se mění vyhláška č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů
- účinnost : 31. 12. 2015

2) Vyhláška č. 346/2015 Sb., o postupu při určování výše náhrady za bolest a za ztížení společenského uplatnění vojáků
- účinnost : 1. 1. 2016

3) Vyhláška č. 230/2015 Sb., kterou se mení vyhláška č. 78/2013 Sb., o energetické náročnosti budov
- účinnost : 1. 12. 2015

4) Vyhláška č. 353/2015 Sb., kterou se mění vyhláška č. 114/2002 Sb., o FKSP, ve znění pozdějších předpisů
- účinnost : 1. 1. 2016

5) Vyhláška č. 350/2015 Sb., kterou se mění vyhláška č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, ve znění pozdějších předpisů
- účinnost : 1. 1. 2016

6) Vyhláška č. 336/2015 Sb., o pravidlech bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na lodi
- účinnost : 26. 12. 2015

7) Zákon č. 268/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
- účinnost : 31. 12. 2015

Určitě jste zaregistrovali, že jsem mezi novou legislativu BOZP zařadil i novelu vyhlášky o FKSP, která sice nemá nic společného s oblastí BOZP, ale myslím si, že je dobré o této novele vědět.
Nevím zda Armáda ČR vlastní a používá lodě, přesto pro zajímavost uvádím v přehledu nové legislativy BOZP novou vyhlášku o BOZP na lodi.

VŠE DOBRÉ DO NOVÉHO ROKU 2016
přeje zpracovatel tohoto článku : J.Hahn, 30.12.2015

Zajímavé otázky ze sféry BOZP a odpovědi na ně

Přečtěte si článek na téma ÚRAZ VE SPRŠE PO SMĚNĚ nebo JE TĚLO BŘEMENO? I další zajímavá témata si můžete přečíst zde

Stránky

Přihlásit se k odběru RSS - BOZP